Obchodní řetězec

To, že o pár kilometrů na západ najdeme rozdílnou kvalitu potravin jak v ČR, není nic nového. Hlavní příčinou tohoto jevu, který je u nás přítomen již dvacet let, je snaha obchodních řetězců stlačit ceny potravin co nejníže, a to i na úkor kvality.

Ve větší či menší míře se s tímto jevem setkáváme téměř pořád už od poloviny 90. let, kdy na český trh vstoupily zahraniční obchodní řetězce. A právě to je důvodem, proč je výsledná kvalita některých potravin ve srovnání se sousedními (převážně západními) zeměmi nižší. Řetězce se snaží lákat zákazníky na co nejnižší cenu, požadavkům řetězců se snaží vyhovět nadnárodní výrobci a spolu se snižováním nákladů nakonec klesá i kvalita konečného produktu. Výsledkem jsou pak snahy obhajovat tyto praktiky specifickými chutěmi českých spotřebitelů. A ačkoliv je možné, že český spotřebitel má své chutě a preference, s kvalitou to rozhodně nesouvisí.

Českým výrobcům a distributorům chybí podpora státu

Tento neblahý jev se méně vyskytuje na nezávislém trhu s potravinami, který upřednostňuje českého výrobce. Zaměřme se například na uzeniny a mléčné výrobky, které tvoří 35 % veškerého prodeje potravin. Od státu pro distributory, jejichž zájmem je prodej českých výrobků, neexistuje žádná podpora. Vláda jde na ruku zahraničním řetězcům, které nejsou vůči Česku a českému spotřebiteli nijak loajální. Zisk pak končí v zahraničí.

Absence podpory není jen u distributorů, ale ve všech článcích řetězu: český výrobce – český distributor – český prodejce. Nejvíce by pomohla kompletní změna celého systému, kterou by se eliminovaly možnosti dostání nekvalitních potravin do Česka. Prozatím o takové komplexní změně nechce nikdo slyšet.

Go to top